Helen Shinsei

Jsme popelnice Evropy?

Co dříve byl standard, začíná být scifi. Nevzpomínám si, že by za mých „mladých let“ bylo tolik „éček“, cukru, škrobů a všelijakých chemických „dobrot“ v potravinách. Do obchodu jsem dříve nemusela nosit lupu a trávit zbytečné hodiny študování etiket.

I maso tehdy bylo maso, a ne křehčená verze masa nasáklá přebytečnou vodou a éčky. Nepamatuji si, že by nám chleba plesnivěl, maximálně nám přirozeně ztvrdnul. Ale teď? Druhý až třetí den se na chlebu většinou objeví plíseň. To je například jeden z důvodů, proč už třeba chleba ani nekupuji a raději si jej pečeme doma. 

Bohužel nákup kvalitních produktů je čím dál tím těžší anebo si je pořádně připlatíme.

Je mi až smutno, když vidím, co se k nám do České republiky vozí a na druhou stranu co i naši výrobci jsou schopni pro nás vyrobit jen na základě tlaku na cenu od obchodních řetězců.

Bohužel si za to můžeme sami, když jsme jim přistoupili na tuto hru o zdraví. Místo toho abychom podpořili lokální výrobce, co vyrábí kvalitní potraviny, ale za vyšší cenu se ženeme většinou za nižší cenu.

Méně je více

Když jsem se začala více věnovat svému jídelníčku, a hlavně jaké potraviny konzumuji, tak jsem byla mile překvapena. Nejen že jsem se cítila líp, ale dokonce jsem i ušetřila, protože mému tělu stačí menší množství kvalitního jídla než velké kvantum „všelijakých náhražek potravin“. Takže za mě rozhodně v jídle platí spíše kvalita než kvantita. 😉

Přibývá čím dál tím víc alergiků na potraviny

Pro mě je hodně důležité, co jím. Kdysi se mi objevila intolerance na lepek, takže si moc dobře pamatuji, kdy jsem žasla kde všude byli výrobci schopni jej nacpat. Na druhou stranu při studium složení některých bezlepkových surovin je mi až do breku.

Mám kamarádku, co je alergická i na sóju. Kdykoliv jsem jí chtěla udělat radost nějakou dobrotou, tak jsem nechápala, kde všude může být obsažen například sójový lecitin. Víš, že bývá i v obyčejné „čokoládě“? Mrkni se někdy na složení některých čokolád. Bohužel čokoláda už u některých výrobců nebývá čokoládou, ale jen směšnou náhražkou.

Konečně se dostávám k tomu, proč projekt „Plná spížka“ vznikl

Víš, že si kvalitní jídlo či superpotravinu (super food) můžeš vyrobit i doma? Že si dokážeš upéct chleba, který ti vydrží klidně i týden a nezplesniví. A co třeba takovou kvalitní domácí čokoládu, které stačí jen kousek na zahnání mlsné či doplnění energie. Ani marmelády či zavařeniny nemusí být „s tunou cukru či hromadou éček“.

Bylo by skvělé, kdyby víc lidí převzalo alespoň z části odpovědnost za své zdraví. Nekupovali „uměle předražené zdravé“ jídlo. Či netrávili hodiny študování etiket výrobků nebo nebyli vydáni na pospas výrobcům a obchodním řetězcům.

Nemuseli trnout strachy, když dají dítěti nějakou dobrotu, ve které přece výrobce uvedl že tam ten alergen není a opak byl pravdou.

První vlna covidové doby nám hodně ukázala, jak dost jsme závislí na obchodech a dodávaných potravinách. Kdy na některých místech byli vyprodané i základní potraviny. Takže si myslím, že je na čase to změnit a naučit tak zájemce co, jak a proč zpracovat.

Další z důvodů je, že nesnáším plýtvání sezonními dobrotami. Je škoda, že například v létě někteří z nás mají pozdrav „Ahoj, nechceš cuketu?“ a pak ji v zimě za draho kupují jako dovozový artikl i když by si ji mohli hravě zpracovat nejen na zimu.

Baví mě i tvorba jedlých dárků a často se mi stává, že rodina či přátelé pak prosí o recepty. Takže proč je nenasdílet dál? Třeba pak přestaneme kupovat „zbytečnosti“ jen abychom někomu „něco“ dali za dárek a místo toho jim darovali dobroty co by je mohli víc potěšit.

Tak co, začneš i ty tvořit dobroty či řešit co jíš či co jí tvoje rodina?

Chceš-li další inspiraci či konkrétní recepty, tak se mrkni do FB skupiny Plná spížka. 😉